Proč každá káva chutná jinak? Proč nám nějaká káva chutná, a jiná ne?

Ochutnáte kávu a ona vám chutná. A jiná naopak vůbec. Někdy v chuti cítíte nádech čokolády nebo ovoce a jindy je kyselejší. Proč to tak je? Záleží na druhu kávy, který si zakoupíte. Chuť je ovlivněna více faktory. Když začneme od začátku, musíme konstatovat, že chuť kávy je do značné míry dána půdou, v níž je pěstována, podnebím, vlhkostí vzduchu apod. Ale pozor – záleží také na tom, jak se o kávu farmář stará. Posléze je ovlivněna pražením, a to buď ve velkých pražírnách, nebo v těch malých, takřka privátních.

 

Arabika nebo Robusta?

Jedním ze základních faktorů ovlivňujících chuť kávy je samotný druh. Existuje kolem 500 druhů kávy a na 6 000 odrůd. Většinou známe ale dva nejzákladnější druhy: arabiku a robustu.

Hrnek s kávou a pralinky.
 

Arabika a jak se liší

Arabika je často synonymem kvality, jemnosti a vyšší ceny. Dnes tvoří kolem 60 % světové produkce. Této kávě se daří v nadmořské výšce nad 600 m. n. m. a v teplotách 15–24 °C. Proto ji lze vypěstovat i v domácích podmínkách.

Dva hrnky s kávou.
Foto: Pixabay. Arabika je často synonymem kvality, jemnosti a vyšší ceny.

Jednou z historicky prvních arabik je druh Typica. Ten byl první druhem kávy, který se začal pěstovat v Jemenu. Tvoří však jen malý podíl na produkci kávy. Francouzi si na ostrově Réunion v Indickém oceánu vypěstovali druh Bourbon, jehož mutace najdete v Brazílii a obecně v celé Latinské Americe.

Přesto, že se podařilo odrůdou Bourbon zvýšit produkci o 30 %, stále to nedostačovalo. Proto v Brazílii vypěstovali další odrůdy kávy jako Caturra, Mundo Novo a Catuai, které pak svojí produkcí kávových třešní dokázaly pokrýt poptávku po kávě.

Kávové boby.
Foto: Pixabay. V Brazílii vypěstovali další odrůdy kávy jako Caturra, Mundo Novo a Catuai, které pak svojí produkcí kávových třešní dokázaly pokrýt poptávku po kávě.

V Brazílii se také podařilo vyšlechtit kávu odrůdy Maragogype, která si přivlastnila prvenství ve velikosti kávových zrn. Její zrna měří kolem jednoho centimetru, tj. téměř dvakrát více než u běžných druhů kávy.

V Africe, konkrétně v Keni, byla vypěstována káva s ovocnými tóny, a to pod označením SL-28 a SL-34.

V Etiopii pak existuje velké množství zatím nepojmenovaných druhů kávy, které řadíme do skupiny nazvané divoké odrůdy arabiky. Káva z Etiopie se vyznačuje podtóny citrusů, lesních plodů a květin. Nejžádanější kávou z Etiopie je druh Geisha, který má jemnou sladkou chuť s podtóny květin (nejčastěji jasmínu) a tropického ovoce. Svojí příchutí může připomínat dokonce až čaj.

Kávovník.
Foto: Pixabay. V Etiopii pak existuje velké množství zatím nepojmenovaných druhů kávy.

Robusta

Robusta je často hodnocena jako méně kvalitní a levnější káva. Roste již od 200 m. n. m. při teplotách 24–29 °C. Má vyšší obsah kofeinu, někdy proti arabice až dvojnásobný. Rozdíl mezi arabikou a robustou poznáte na první doušek – robusta je typická svou nezaměnitelnou, zemitou, velmi silnou chutí.

Největším producentem kávy druhu robusta je Vietnam.

Kávové boby.
Foto: Pixabay. Největším producentem kávy druhu robusta je Vietnam.

Jak poznám robustu od arabiky po upražení?

Kávová zrna arabiky jsou protáhlá, se zakřivenou rýhou uprostřed. Robusta má naopak kávová zrna více vypouklá, s rovnou rýhou uprostřed. Právě tvar zrn je velmi dobré vodítko, podle kterého rozlišíte druhy kávy i po jejím upražení.

Modrý hrnek s kávou.
Foto: Pixabay. Rozdíl mezi arabikou a robustou poznáte na první doušek.

Každá káva si však najde svého milovníka a každý si najde tu svoji, pravou, skvělou kávu, pro kterou stojí za to se v klidu posadit a vychutnat si ji plnými doušky.

Čerpáno z knihy Velká kniha o kávě od Petry Veselé